Vysoká hora je jednou z 391 českých tisícovek (vrcholů vysokých tisíc a více metrů).  Je nejvýchodnější tisícovkou Hrubého Jeseníku a její protáhlý hřbet najdeme východně od obce Ludvíkov. Cesta na Vysokou horu není značená a pro cizí návštěvníky a lovce tisícovek je přístup k vrcholu orientačně náročný. Takto dostupnost vrcholu klasifikuje publikace Tisícovky, vydaná v r. 2003 jako pomůcka pro účely projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska.

S manželem jsme v minulosti cestu k vrcholu našli teprve po několika neúspěšných pokusech, kdy jsme se na hřeben dostávali tak zvaně cestou necestou. Před třemi roky jsem zveřejnila popis cesty na stránce Čtenář - reportér jako svůj první turistický příspěvek.  Chvíli jsem váhala, než jsem vyslyšela výzvu tehdejšího redaktora, podělit se s ostatními čtenáři o zážitky z přírody častěji.  K dnešnímu dni se počet mých turistických příspěvků blíží k osmi desítkám.  Děkuji čtenářům, které toto téma zajímá a se kterými mohu prostřednictvím Čtenáře - reportéra, svoji zálibu sdílet.

S manželem jsme se v jednom z posledních teplých podzimních dní rozhodli podívat na Vysokou horu znovu a oblíbené místo připomenout.

Nejjednodušší přístup k vrcholu je z lesního rozcestí Malá Hvězda, kam se dostaneme z různých stran po značených trasách (např. modrá z Hvězdy nebo modrá z opačného směru z Vrbna pod Pradědem). Jednoduchý je také přístup po neznačené cestě od autobusové zastávky Ludvíkov - Stonožka.  Asi po třech stech metrech chůze ve směru na Karlovu Studánku odbočíme přes Bílou Opavu vlevo. Bez dalšího odbočování jdeme necelé tři kilometry po lesní vozovce, která rovnoměrně stoupá až k modré turistické značce. Na ní odbočíme vlevo ve směru na Vrbno a po dalších pěti stech metrech přijdeme ke zmíněnému  rozcestníku Malá Hvězda.  Prudším stoupáním se pustíme po zeleně značené cyklotrase, směřující k rozcestí Pod Šindelnou. Asi po dvou stech metrech se cyklotrasa prudce vrstevnicově stáčí vlevo. Tady ji opouštíme a pokračujeme několik desítek metrů do kopce ke křižovatce ve tvaru Y, do místa lesními pracovníky označeného jako revír 702 b.  Odbočíme vlevo a příjemná, široká lesní cesta, lemovaná smíšeným porostem, nás bez odbočování při nepříliš náročném stoupání přivede na samotný vrchol hory.  Ještě před vrcholem se otevírá výhled směrem na Lyru a Praděd. V nejvyšších partiích hory je západní část zalesněná, otevřený je pohled východním směrem, na krásné panorama Nízkého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny, s dominantou Obřího vrchu nad Karlovicemi.  I tady je k zahlédnutí barevný kužel vojenského zařízení na Kraví hoře, o němž byla zmínka v jednom z mých posledních příspěvků.

Hřebenová cesta pokračuje přes vrchol ve směru na Vrbno pod Pradědem příjemným travnatým úsekem. Končí prudkým klesáním s krásnými výhledy vysoko nad Vrbnem u kóty v nadmořské výšce 907 metrů, na stejné cyklotrase, kterou jsme opustili nad Malou Hvězdou. V tomto místě stojí krmelec.

Celý přechod hřebene Vysoké hory z Malé Hvězdy ke krmelci na kótě 907, měří tři a půl kilometru.

Nenašli jsme cestu, která by vedla svahem od krmelce směrem k vrbenské sjezdovce Pod Vysokou.  Téměř kilometr dlouhý úsek prudce klesajícím a hustě zarostlým terénem bych příště raději zaměnila za podstatně delší putování po cyklotrase Pod Šindelnou a odtud po pěší červené do Vrbna.

Protáhlý hřbet Vysoké hory je na několika místech rozbrázděn průseky a hora je tak velmi dobře poznatelná z různých míst Hrubého i Nízkého Jeseníku.  Proto si ji nezapomeňte očima vyhledat při výletu na Praděd. Z bruntálské strany horu prozrazuje vykácená část lesa pod vrcholkem.  Horu poznáme z výše položených úseků komunikace ve směru Bruntál - Vrbno. Jakmile uvidíme vysílač na Anenském vrchu, za ním a vlevo od něho, jak já říkám, ten „ vykousaný“ vrcholek, je Vysoká hora.

Vyšlo: Deník 16. 10. 2009

Autor: Helena Rusková